Svenskt översättarlexikon

I. Sommarnatt! du som tindrar … (Letní ty noci zářivá ...) ; II. Blickar jag till eder upp … (Když k vám vesel hledím …) ; III. Hur skönt det är att ligga här … (Ach, jaké blaho poležet ...) ; IV. Se, hur stjärnor tindra fram … (Což třepotá se to tu hvězdiček …) ; V. Hur andra än må döma … (Snad jiní jinak uvidí …) ; VI. Tron mig: hvar enda stjärna … (Věřte, že také hvězdičky …) ; VII. På himlen stjärnorna sig strött … (Po nebi hvězdic je rozseto …) ; VIII. Världsande! skald! du redan rest din tron … (Poeto světe! co jsi aeón prožil ...) ; IX. Vi läsa vårt öde i stjärnornas sken … (Stárnoucí lidstvo čte ve hvězdách …) ; X. Stråle från min Alkyone … (Paprsku z Alkyony mé ...) ; XI. Högt vi äro i ödslig rymd … (V pusté jsme nebeské končině …) ; XII. Hvarenda rullande planet … (Všechny ty vířivé planety …) ; XIII. En gång skall själfva solens klot … (Také to slunko ohnivé ...) ; XIV. Då Jorden var barn, hon sig trodde … (Zem byla dítětem, myslela ...) ; XV. Månen, den vackre gossen … (Měsíček, pěkný mládenec …) ; XVI. Hur sagolikt skön var vår forna dröm … (Báječně krásný to přec byl sen …) ; XVII. Är månen, säg mig, värkligen död … (Měsíček že je mrtvý muž ...) ; XVIII. Död månen är … (Měsíc mrtev …) ; XIX. Söner af jorden, o skyar! … (Oblaky země jsou synové tkliví …) ; XX. Hvad mänskan betyder i världsalltets rund … (Čím člověk já ve světů kruhu jsem …) ; XXI. Som lejon vi järngallret rista … (Jak lvové bijem o mříže ...) ; XXII. Där sutto grodor i träsket … (Seděly žáby v kaluži …) ; XXIII. Ej är det sant, att jordens eld … (Ze skály již země plameny ...) ; XXIV. Jag tackar er, gyllne stjärnor små … (Dík budiž vám, zlaté hvězdičky …) ; XXV. ”Öfver allt skall du älska ("Vlast svou máš nade vše milovat …") ; XXVI.  Lyft upp ditt hufvud högt, mitt folk (Vzhůru již hlavu, národe) ; XXVII. Är man svag, förkrossas man... (Kdo měkkým je, ten bídně mře) ; XXVIII. En stjärna blott är solen... (Slunce je hvězda proměnná) ; XXIX. Den döda månen - vår framtidsbild... (Měsíček mrtvý – budoucnost) ; XXX. Jordens historia är lika kort... (Děj země je krátce jen vyprávěn) ;  XXXI.  O, stjärna! du som skimrar... (Zelená hvězdo v zenitu) ; XXXII. Jag tror, att månens lilla klot (Myslím, že malý měsíček) ; XXXIII. Jag känner tillräckligt mitt syndamått... (Již vyznám se ze všech hříchů svých) ; XXXIV. Hvarthälst vi än oss vände... (Promluvme sobě spolu) ; XXXV. Svinna skola dagar, år och sekler... (Přijdou dnové, léta, věky, věkův věky) ; XXXVI. Se där af slumrande gnistor en flock... (Aj, tamhle dřímavých jiskérek) ; XXXVII.  Att alla en gång måste dö... (Ty věčné hlasy proroků) ; XXXVIII. När planeterna vändt till solen igen.. (Až planety sklesnou k slunci zpět)